Bali je jedním ze 17 tisíc indonéských ostrovů ležící v jihovýchodní části země mezi ostrovy Jávou a Lombokem. V jinak muslimské Indonésii je Bali jediným hinduistickým ostrovem a současně také nejpopulárnější turistickou destinací v zemi.

Ostrov Bohů, jak je Bali nazýváno, je naprosto ojedinělý díky své bohaté kultuře. Na každém kroku narazíte na barevné obětiny bohům, chrámy kam se jen podíváte nebo tradiční hudbu, průvody a tance během svátečních ceremonií.

To hlavní, co dělá Bali tak úžasným místem, jsou však místní lidé. Velkorysí a srdeční. S upřímnými úsměvy pro každého a ochotou vždy pomoci.

Bali je oblast nádherných rýžových políček a starobylých monumentů, stejně jako rušného večerního života a surfování. Najdete tu pestrý podmořský svět s korálovými útesy i vysoké sopky s nekonečným výhledem. To své si tu zkrátka najde každý!

Hinduismus jako životní styl balijců

Více než 95% místních obyvatel vyznává balijský hinduismus tzv. Agama Hindu Dharma, který stejně jako tradiční hinduismus uctívá trojici bohů Brahmu, Višnu a Šivu (tzv. Trimúrti). Brahma je symbolizován červenou barvou a je považován za stvořitele vesmíru. Višnu je známý jako ochránce nebo také Bůh prozřetelnosti a jeho barva je černá. Šiva je oproti tomu Bohem rozptýlení, ničitelem, ale také tvůrcem neustálé přeměny a spojován je s bílou barvou.

Hinduismus vnímá svět jako uspořádaný celek, kde má každý živý tvor i každá věc své místo. Vše je přitom ve vzájemné interakci a nic z toho, co se děje, není pouhou souhrou náhod. Důraz je kladen také na dualitu jevů a snahu o dosažení rovnováhy mezi protichůdnými silami – božskými (tvořivými) a démonickými (ničivými) silami. Čas je v Hinduismu vnímán cyklicky. Svět netrvá věčně, ale v rámci tzv. kosmického cyklu prochází stále dokola nekončícím procesem zrození, rovnováhy a zkázy.

Hinduisté věří v reinkarnaci, tedy že duše se po smrti znovu narodí do jiného těla. Kde a v jakých podmínkách dojde k opětovnému zrození určuje karma, kterou si člověk svými dobrými i špatnými činy utváří během celého svého života.

Swastika: symbolizuje vesmír a jeho pohyb

Óm: posvátná slabika, kterou začínají hinduistické texty a mantry

Život místních obyvatel je s náboženstvím neodmyslitelně provázaný. Dokládá to mimo jiné i ohromné množství chrámů, kterých je na ostrově údajně až přes 100 tisíc. Malé svatyně jsou také nezbytnou součástí každé domácnosti. Balijci věří, ze ostrov obývají nadpřirozené bytosti a všudypřítomní bohové a že jejich předci se vracejí na místa, kde kdysi žili, aby ochraňovali své rodiny. Uctívají proto Bohy a duše zemřelých předků a každý den jim přinášejí obětiny, které rozmisťují na oltáře po celém domě i na ulici před domem. Obětiny jsou většinou složeny z květů, rýže, sladkostí nebo kousků ovoce, které se vkládají do malých mističek z palmových listů. Nezbytnou součástí jsou také vonné tyčinky, které jsou do obětin zapichovány, aby je bohové snadno našli.

Kasty a společenské uspořádaní na Bali

Společenské uspořádání balijských obyvatel je ovlivněno jejich příslušností k jednotlivým kastám. Nejvyšší kastou jsou Bráhmani, do které původně patřili kněží a učenci náboženských a svatých textů. Druhou kastou jsou Kšátrije (kasta králů) historicky zahrnující vojáky a bojovníky. Další kastou jsou Vaišjí, kam patřili obchodníci, řemeslníci a zemědělci. Poslední kastou pro rolníky a nejnižší vrstvu obyvatel je Šúdra. Do této kasty spadá přes 90% obyvatel ostrova.

Přestože kastovní systém se na Bali již oficiálně nepoužívá, rozdělení obyvatel do kast zde má stále ještě celou řadu dopadů do společenských vztahů. Například i při běžném hovoru Balijci uzpůsobují jazyk podle toho, do které kasty náleží ten, s kým mluví. S člověkem z vyšší kasty než jsou oni sami, hovoří a jednají velmi uctivě. Na to, do které kasty rodina náleží, se hledí také při sňatcích. Muž z vyšší kasty si může vzít ženu i z kasty nižší. V případě, že si však žena z vyšší kasty bere muže z kasty nižší, tak o svoji příslušnost k vyšší kastě tímto sňatkem přichází.

Balijská jména

Při delším pobytu na Bali si nelze nevšimnout, že se jména místních obyvatel velmi často opakují. Balijští obyvatelé nemají příjmení a jména zde děti dostávají podle toho, v jakém pořadí se narodily. V nejpočetnější kastě Šúdry se lze setkat s následujícími jmény:

1. Prvorozené dítě dostává jméno Wayan (z původního slova Wokalayan = nejstarší), popřípadě může dostat i jména Putu, Kompiang, Gede nebo Ni Luh (pro dívky)

2. Druhé dítě se jmenuje Made (ze slova Madia = prostřední), Kadek nebo Nengah

3. Pro třetí dítě se používají jména Nyoman (ze slova Uman = poslední) a Komang

4.  Jméno Ketut (v překladu “nejmenší banán na stonku”) pro čtvrté dítě v pořadí již není tak často využívané, jelikož ideální balijská rodina má zpravidla děti tři.

V případě, že se páru narodí více než čtyři děti, použije se toto pořadí znovu dokola a páté dítě se tedy může jmenovat Wayan, stejně jako jeho nejstarší sourozenec. Většina jmen je navíc stejná jak pro chlapce, tak pro dívky. Pro rozlišení pohlaví se před jméno přidává předložka “I” pro muže a “Ni” pro ženy.